Věděli jste, že i blahopřání do nového roku nebo např. k narozeninám či svátku je v určitých situacích obchodním sdělením? Ano, je tomu opravdu tak. Pokud podnikatelský subjekt rozešle emailem např. na konci roku „PF“ subjektům údajů, jedná se o obchodní sdělení dle zákona 480/2004 Sb. o informační společnosti, a obchodní sdělení by tak mělo splňovat předně parametry předně dle §7 odst. 4 zmiňovaného zákona. Má se za to, že i pouhým blahopřáním, pokud v něm uvedete název společnosti, propagujete svoji firmu či své produkty a služby, přestože zpráva neobsahuje žádnou konkrétní obchodní nabídku. Ve své podstatě se jedná o skrytou formu propagace, která má za cíl mimo jiné i zvýšit kredit společnosti v očích adresáta.
Přestože se tomu často neděje, a kontrolní úřad i veřejnost to toleruje, takový email by měl být také označen jako „obchodní sdělení“, v emailu by měla být uvedena jasná identifikace odesílatele a adresát by měl mít možnost se jednoduchým způsobem ohradit proti zasílání takovýchto sdělení. Nejčastěji bývá v patičce emailu uveden odkaz na odhlášení ze zasílání nebo kontakt, na kterém může adresát svá práva uplatnít‚ tedy vč. odhlášení.
To bylo krátce k formě obchodního sdělení, avšak v očích adresáta leckdy zůstává otázkou legálnost takového sdělení. V prvním okamžiku, pokud nejste společností, se kterou adresát spolupracuje denně, asi každého adresáta napadne otázka, kde vzali mé osobní údaje? I já sám se leckdy podivuji, komu jsem poskytl emailovou adresu. Pokud mám skutečné pochybnosti, rád se zeptám. Ve spoustě případů se stává, že si lidé skutečně již nepamatují, že svou adresu nebo jiné osobní údaje v minulosti odesílateli poskytli. V řadě případů, se kterými se setkávám, jsou zprvu adresáti rozhořčeni, že jim vůbec byla zaslána emailová zpráva a domnívají se, předjímají, že byly zneužity jejich osobní údaje. V drtivé většině případů jsou následně překvapeni, že své údaje odesílateli poskytli sami. S nařčeními je proto potřeba pracovat s nadhledem a věnovat se důsledně komunikaci s případnými stěžovateli.
Zde bych chtěl zdůraznit důležitost potřeby dokládat okamžik a okolnosti sběru osobních údajů, a to nejen kontrolním orgánům, ale předně samotným subjektům údajů. Lze tak předejít zbytečným kontrolám a komplikacím, které jsou s tímto spojeny. Pokud je společnost schopna rychle a efektivně vyhledat uvedené informace, může nejen odvrátit nepříjemnosti, ale dokonce přesvědčit adresáta o správnosti zpracování, což vede ke získání větší míry důvěry v příslušnou společnost. Důležitým faktorem je aktivní komunikace. Dále je důležité, aby správce osobních údajů byl skutečně schopen (ochoten samozřejmě) i aplikovat práva a požadavky subjektů údajů dle GDPR.
Pokud rozesíláte obchodní sdělení vč. blahopřání, je potřeba brát v úvahu komu budou adresována, resp jakým skupinám. Dle §7 odst. 2, resp. odst. 3 zmiňovaného zákona je možno zasílat obchodní sdělení jen osobám, které k tomu dali souhlas, resp. kteří jsou našimi zákazníky. Od účinnosti GDPR si již ve valné většině čeští podnikatelé zvykli tuto povímost ctít a nenakupují již osobní údaje z pochybných databází, jako tomu bylo dříve a i o to vlastně autorům nařízení skutečně šlo. O změně prostředí a přínosech firem z legálního zpracování osobních údajů vás však budu informovat v jiném článku.
Věřím, že Vám tento článek přinesl potřebné informace a objasnil základní nejasnosti k uvedenému tématu. Pokud se Vám tento článek líbil, sdílejte ho i prostřednictvím sociálních sítí. Děkuji za Váš čas.
